Kdo je pražák: Pražák je úplně cizí člověk. Na první pohled vypadá, že je dokonce z jiné planety. To je však jen zdání. Pražák je z Prahy, což je naprosto zvláštní stát uprostřed naší české země, kde kromě Pražáků žijí ještě politici. V Praze je možné úplně všechno. Celý národ tam posílá peníze a Pražáci si je pak rozdělují mezi sebou. Pražák nemá žádné jméno, které by stálo za zapamatování. Kdo si jméno udělá, přestává být Pražákem a stává se Karlem Gottem nebo Jardou z Prahy. Pražáků je všude plno. Přemisťují se hlavně autem, v poslední době všichni jezdí na kolech v legračních trenýrkách s plínkami. Pořád spěchají a telefonují. Čím se Pražák živí, není známo. Jisté je, že nic nedělá a ani dělat neumí. Údajně snad i nepravidelně dochází do zaměstnání a má z toho prachů jako šlupek. Za ženu má Pražák Pražandu, línou a marnivou ženskou, která Pražáka terorizuje. Pražanda sedí doma a čte časopisy, kde jí radí, jak zabít čas. Pražák ji musí vozit za povyražením. Jinak otravuje, vymýšlí kraviny a ječí na děti. V létě se opaluje. Pražanda musí mít bazén. Pěstuje fíkus a pelargonie. Nevaří ani nepeče. Když něco přece jen zkusí, nežerou to ani slepice. Své děti Pražáci drží doma u počítače. Přerostly jim přes hlavu, bojí se jim něco říct a nechávají je být. Nutí je jenom do angličtiny. S tou začínají už v jeslích. Pražáci drží mezi sebou. Scházejí se u chat a vykládají si o tom, kam jeli, kam pojedou, jak se jim jelo, co tam snědli a na kolik je to přišlo. Jinak sedí na zahradě, pečou buřty, koukají na televizi, luští křížovky a sečou trávník. Mimo sekání trávníku si Pražák sám vůbec nic neudělá. Normální člověk si proto u něj může přijít na pěkné peníze. Při jednání ale musí být ve střehu; Pražák chytračí a zkouší různé fígle, jak nezaplatit. Pražáci jsou celí posedlí zdravím a hygienou. Shánějí se po zdravém jídle, ale jedí prášky po kilech. Milují ochranné pomůcky. Pořád se myjí a sprejují a uklízejí a luxují. I na zahradě! Luxují i listí a pečlivě vypichují pampelišky z trávníku. Když je Pražákovi padesát, tak Pražandě uteče. Najde si mladší, ale zase úplně stejnou Pražandu. Opuštěné paničky, Pražandy, loví všude, i na vsi. Spadeno mají hlavně na staré mládence s pěkným gruntem. Když si nějakého vyhlídnou, nemá proti jejich čarování šanci. Nacpou se mu do baráku, dotáhnou ho na úřad a on pak na ně musí dřít až do smrti. Své mrtvé nechávají Pražáci spálit a pak si je vystavují doma v obýváku. Pokud se jedná o tchýni, tak v garáži. Zato pietně pohřbívají své psy a kočky.
Pokud chce Ostravák shlédnout historické památky města ví, že mu na to stačí 1 hodina a cca 50,- Kč v kapse. Pokud bude chtít Ostravák do kina, ví, že jej najde v Carrefoure, jelikož jiné nikde není a do Zábřeha kvůli tomu nepojede. Ostravák ví, že i v centru města pořídí čepovanou desítku maximálně za 15,- Kč, polední menu za 50,- Kč a vše je napsáno jednojazyčně - tedy česky. Ostravák se snaží mluvit spisovně, ale někdy zkracuje, protože má málo času. Ví, že slova jako Cyp, Kurňa, Synek, Chuj, atd., která jiný Ostravák použije během dialogu, nemusí bezprostředně znamenat, že dotyčný pracuje na předku v rubání dolu Jeremenko. Ostravák ví, že pokud jej chce někdo ohromit vyslovením slova cip, jde na 110% o Pražáka, který je chuj jak lampa. Ostravákovi jsou cizinci ukradení, jelikož mu ničím neprospějí. Setkává se převážně s Vietnamci, a to v 70% obchodů na hlavních komunikacích, s Poláky, a to již za hranicemi Ostravy a s Ukrajinci s krumpáčem v ruce. Ostravák ví, že dálnice se dočká až si přijedou poklepat kladívkem na základní kámen úplně všichni politici sedící v parlamentu a senátu. Poklepat si prý mohou i běžní Pražáci a to v rámci výletu za poplatek 300,- Kč, který společně s daněmi vybranými na území Ostravy budou použity při stavbě dálnice Praha - Konopiště - Špindlerův Mlýn. Ostravák ví, že pokud chce vědět jaké bude v Ostravě počasí, musí sledovat předpověď Katowické televize a nebo k pražskými televizemi vysílané předpovědi přičíst cca 1 - 2 dny, půjde-li vítr správným směrem. Ostravák ví, že je-li vyhlášena sněhová kalamita, znamená to, že v Praze napadlo přes noc 5 cm sněhu a nikoli to, že se již tři dny brodí po kolena ve sněhu. Ostravák ví, že zvýšila-li se nezaměstnanost je to díky tomu, že v Praze dalo větší množství lidí výpověď, protože za těch směšných 15.000,- Kč přece dělat voly nikomu nebudou. Ostravák ví, že nebude moct lyžovat na Pradědu, jelikož přírodu je třeba chránit a rozhodnutí MŽP je adekvátní. Může si přece jet zalyžovat třeba na Sněžku, Ještěd apod. Ostravák od srdce a rád přispěl na konto pomoci pro Prahu po záplavách, aby si tam mohl dát pivo za kilo až tam pojede s rodinou na výlet. Ostravák ví, že jedinými Pražáky, kteří na záběrech po povodních pracovali, byli redaktor Tuna a kameraman z televize Nova. Ostatní pracující byli dobrovolníci ze všech koutů ČR, kteří přispěchali matičce na pomoc. Ostravák ví, že Romové, kteří dle pražských televizí a politiků, potřebují naší pomoc, jsou myšleni ti, které potkává v mercedesech jak čekají na sociální podporu, ti kteří zničili několik domů v centru města a v neposlední řadě ti, kteří mu nedávno v Tescu vybrali kapsy. Ostravák je rád, že může cestovat po povrchu a to i v rámci MHD, jelikož po záplavách začala tato po minimálních opravách fungovat ihned a nebylo potřeba několika miliard na vylovení, odbahnění a vysušení. Ostravák nadevše miluje Baník pičo a to i když už víc jak dvacet let nic nevyhrál a všichni jeho nejlepší hráči končili ve Spartě. Když zrovna není fotbal, běží na hokejové Vítkovice do Paláce kultury a sportu, kterou pomáhal stavět za zdejší peníze v akci “Z” a to přes odpor Pražáků, kteří protestovali proti tomu, aby byla na dálném východě tak velká a moderní hala. Ostravákovi se líbí, že kterýmkoli směrem vyběhne z města ven, narazí na les, pole nebo louku. Ostravák ví, že chce-li co nejrychleji vyjet směrem na Brno nebo na Prahu, musí jet opačně, směrem na Slovensko a pak se vrátit oklikou a těšit se na krásný úsek čtyřproudové cesty mezi Lipníkem a Prostějovem, který měří cca 50 km a byl otevírán po deseti kilometrových úsecích a to vždy za účasti helikoptéry s ústavním činitelem. Ostravák je hrdý na soustavu zábavních podniků na Stodolní ulici, ale když si tam chce přes víkend někde sednout, má smůlu. Místa jsou obsazena Pražáky a Brňáky. Ostravák ví, že jediným výstavním počinem v Ostravě je, krom blešího trhu a prezentace WS shoppingu, erotický veletrh a to hned ve dvou podobách. Jde na něj rád, ale sere ho, že na nejpikantnější představení nemá peníze a tak může jen slintat při svých představách. Ostravák má panickou hrůzu z řidičů a vozidel s SPZ začínající písmeny KI (Karviná). Tento malý okres disponuje sice pouze jednou světelnou křižovatkou a dvěma kruhovými objezdy, ale zato hromadou neschopných řidičů, kteří umí způsobit kolaps i na poloprázdném parkovišti. Bohužel je v dnešní době Ostravákova obezřetnost omezena tím, že vešly v platnost nove značky a kdejaký karvinský trouba se může schovat za nic neříkající písmeno T. Ostravák dnes již ví, že změnu značek schválili zákonodárci na základě silného lobby šílených Karviňáků. Ostravák díky tomu umí i čínsky. Čínský se Chuj řekne Ňok. Velký chuj se čínsky řekne Karviňok. Ostravák ví, že chce-li kupříkladu začít podnikat, založit organizaci, obchodovat, postavit něco, zjistit něco atd., budou jeho možnosti řádně a rychle posouzeny. V Praze. Ostravák přivítal s nadšením vznik krajů a krajských úřadů. Ovšem do té doby, než zjistil, že tyto budou fakticky řízeny z Prahy. Ostravák ví, že chtěl-li by vidět ostravského fotbalistu nebo hokejistu např. v reprezentaci, musel by tento reprezentovat Ostravu ve sparťanském, nejhůře slávistickém dresu. Ostravák s nadšením přivítal vznik sbírky Nadace na obnovu Karlova mostu a rovněž ihned běžel zakoupit DVD Pocta Václavu Havlovi, jehož prostřednictvím tak mohl přispět na akci Pražská křižovatka. Ostravák se neprodleně připojil k petici, která vyzývá občany Velkých Karlovic v Beskydech, aby neprodleně vyplatili odškodné Britskému občanovi, na kterého spadnul jejich cypaty strom, o který se jim Pražáci neprosili. Ostravák ví, že i když v jeho městě vyhraje volby ODS, bude na radnici sedět obtloustlý, plešatící, rudolící socdemák s podporou komoušů a bude dělat pro město vše co bude v jeho silách. Např. : Uvaří oběd čínskému velvyslanci, Zadá obrovskou zakázku sponzorovi své strany apod. A tak Ostravák ví, že kdyby si chtěl žít v klidu, mít pravidelný, slušný měsíční příjem, kdyby chtěl žít kulturně a sportovně na výši a v neposlední řadě by chtěl být ambiciózní, musí se odstěhovat do Prahy, musí začít fandit Spartě a vysrat se na zasranu Ostravu tam kdesi na východě.
Hrajú dvaja chlapi golf, ale stále ich brzdia dve ženy, ktoré hrajú pred nimi. Jeden hovorí: - Ja im to idem vysvetliť, predsa tu nebudeme večne za nimi čakať. Odíde, ale keď príde do polovice cesty, tak sa zastaví a vráti sa späť. - Čo sa robí? - pýta sa druhý. - Ále, jedna je moja žena a druhá moja milenka. ... - Aha, to nevadí, ja im to teda vysvetlím. Odíde, tiež príde do polovice a vráti sa späť a hovorí: - Do riti, ten svet je ale malý...
Všichni si myslí, že největším snem každé ženy je mít dokonalého muže... Zbláznili jste se? Největším snem ženy je jíst všechno na co má chuť. A nepřibrat!
Bratislava (zvaná aj Paštikáreň, Blava, Bradavica na Dunaji, Bratislavka, Partyslava, Lehota pod Vtáčnikom, Pažravá na Dunaii) je hlavné mesto Zväzu Slovenských Socialistických Republík, Mordoru a Európskej únie, tretie najväčšie mesto na svete čo do rozlohy a prvé podľa počtu degenerovaných obyvateľov je absolútnou špičkou. Bratislava sa nachádza na území štyroch autonómnych oblastí ZSSR, konkrétne: Slovenska, Rakúska, Maďarska a čiastočne Česka. Zo západu je ohraničené mestskou časťou Viedeň, z východu predmestím Budapešť. Týmito skutočnosťami je ovplyvnený jazyk národa, žijúceho na území tohto supermesta. Okrem toho, že je červený, ja aj moc tvrdý. V samotnom meste žije okolo 25 miliónov ľudí, vrátane predmestí a aglomerácie okolo 40 miliónov. Hlavnou štvrťou je kedysi malá dedina plná krčiem, ešte predtým bažina - Dúbravka, kde sa nachádza druhý najvyšší mrakodrap na svete, 1011 m vysoká Krčma U vyžierok, ktorú svojou výškou prevyšuje len Raptor Tower 01 v Piešťanoch (1025 metrov). Okolo stoja komunistické panelové domy a ruiny Svetového obchodného centra III. Bratislava je sídlom tajnej služby SIS a militaristickej skupiny ASScorp. Okrem týchto ozbrojených síl tu sídli aj organizácia mladých kresťanov YMCA. V Bratislave striedavo pôsobil Pavol Bútor. Na jej trávnatých plážach formuloval hlavné idey svojho filozofického diela. Obsah skryť 1 Ekonomika 2 Obyvatelia 3 Centrum 4 Doprava 5 Pamiatky 6 Šport 6.1 Športové kluby v meste 7 Kultúra 8 Hudba 8.1 Poézia mestu venovaná 9 Mestské časti a významné štvrte upraviť Ekonomika Bratislava je mesto, kde sídli vládnuca trieda pažravcov a nenažrancov celého impéria. Je to diera, kde sa osievajú všetky peniaze, ktoré sa do krajiny dostanú. Pažravá ekonomická lobby si preoseje zahraničné investície a štátne zákazky. Zobere provízie, určí minimálnu mzdu a tvrdohlavcov pošle na východ krajiny. Bratislava cicia peniaze za lízingy na autá. Po ostatnej zemi jazdia automobily s ich mestskou ŠPZ, ktoré Bratislavu poriadne ani nevideli, len splácajú sa do pažravých hrdiel. Došlo už k tomu, že lízingové spoločnosti raz pretočili všetky čísla so značkou BA, teraz točia BL a pôjdu ďalej. Bratislava je po Viedni a Prahe tretím najbohatším mestom strednej Európy a 31. najbohatším mestom sveta. Zvyšok krajiny čím ďalej na východ živorí. Ak sa niekde na východe tejto krajiny nachádza práca, je to vo vzťahu k ľuďom na úrovni postfeudálneho kapitalizmu, kde zahraniční zamestnávatelia (investori) za minimálnu mzdu chodia s trstenicami medzi robotníkmi kričia po nich a mlátia ich po rukách, keď stratia tempo. Niektorí zúfalci z východu odchádzajú za prácou za hranice. Iní dochádzajú do Pažravej na Dunaii. V Pažravej sú bezcennými cezpoľnými východňarmi (bazmekmi), ktorí žijú v podnájmoch a králikárniach. Však iné im neostáva. Bratislava je mesto, kde sa točia peniaze podobne ako v staroveku za čias faraónov či iných pravekých vládcov, ktorí hromadili svoje megalomanské výmysly na jednu kopu kým ostané kraje ich ríše živorili. Bratislava je mesto, kde sa rozhoduje po akej ceste sa pôjde politik pozrieť domov, alebo na chalupu. Tam kde nemá chalupu, tam cesta nebude. Kde nie je cesta, tam nie je infraštruktúra. Pre Bratislavu nie je problém pre dva týždne zábavy postaviť si nový hokejový štadión, fubalový štadión, divadlo či mrakodrapy za cenu kilometrov diaľnic. Predáva sa tam všetko ešte aj vydýchaný a vyprdený vzduch. Bratislavčania sú inak známy aj pod menom kokoti, a niektorí vedci tvrdia, že pôvodný Bratislavčania vymreli spolu s amrerickými domorodými kmeňmi. Nemajú to však nijako doložené, takže blavácky prisťahovalci o sebe ďalej tvrdia že sú Bratislavčania. upraviť Obyvatelia Obyvatelia sú mimobratislavskými občanmi Slovenska zvaní Blaváci, alebo "Paštikári". Blavákov (paštikárov) je v Bratislave mrte veľa. Proti označeniu Blavák sa vymedzujú tzv. Bratislavčania, ktorí v Bratislave majú aj trvalý pobyt a nežijú v prenajatom byte, ale vlastnom, zaťaženom hypotékou na ďalších 60 rokov, prípadne splatenom. Pre nich Blaváci nie sú vlastne Blaváci, ale cezpoľní (CPčkári). Proti Bratislavčanom sa vymedzujú tzv. rodení Bratislavčania, ktorí argumentujú tým, že Bratislavčania sú prisťahovalci, a oni sú tí praví, rodení Bratislavčania skutočne narodení v Bratislave. Proti nim sa vymedzujú „rodení Bratislavčania s koreňmi v Bratislave“, ktorí rodených Bratislavčanov odzbroja otázkou: A kde sa narodili tvoji rodičia? „Rodený Bratislavčan“ odpovie: V Trebišove a v Bytči, a sklopí uši. Rodený Bratislavčan s koreňmi v Bratislave je ľahko rozpoznateľný - nikdy nevidel dopravnú značku D54b „koniec obce“ (pre neho koniec Bratislavy a teda obývateľného sveta) a teda keď ho prvýkrát vezmete na výlet na Oravu, pochvaľuje si, že všade je toľko stromov a aké je to pekné smradľavé. Proti rodeným Bratislavčanom s koreňmi v Bratislave sa vymedzujú rodení Bratislavčania s koreňmi v Bratislave a celou generáciou predkov narodených v Bratislave (možno použiť aj akronym RBsKvBaCGPNvB). Ako synonymum pre toto nepraktické, dlhé označenie, sa sami seba nazývajú Prešporákmi. Podľa neoverených správ už žije len jedna Prešporáčka, zdržuje sa na Námestí SNP a Obchodnej ulici, a kričí korunkuuu, na jedlooo. (Všetko vždy prežerie, sviňa.) Edit: Podľa overených správ, v skutočnosti žije v Bratislave hŕstka Prešporákov, ľahko rozpoznateľných podľa miesta bydliska: Prešporok (Staré Mesto). Ich babičky sa, zväčša, v čakárni u obvodného lekára rozprávajú po maďarsky prípadne po nemecky. Väčšinové obyvateľstvo "Blavy" provokujú svojimi "divnými" záľubami, ako napr. že pred Au-parkom dávajú prednosť pohybu v prírode, prípadne návšteve kníhkupectva. Ďalším poznávacím znamením sú ich časté závraty spojené so zvracaním, prichádzajúce po zistení výsledkov akýchkoľvek "celoslovenských" volieb. Pravdou je, že ostatným kútom našej stále mladšej republiky, pokiaľ to nie je nevyhnutné (ako napríklad vlastníctvo chaty na Orave) sa vyhýbajú a preto cestujú za rekreáciou z Bratislavy zväčša smerom na západ (juhozápad, severozápad). V Bratislave žijú aj rapperi a je ich čím ďalej viac, preto mestské zastupiteľstvo plánuje legalizovať ich chov lov celoročne a za hlavu každého rappera vyplácať odmenu. Dnes už nikto nevie, kto je kto, pretože občas sa Blaváci maskujú pod označením Bratislavčan, Bratislavčania pod označením Prešporák a naopak. Mestské zastupiteľstvo v budúcnosti uvažuje o projekte o zisťovaní pôvodu obyvateľstva pomocou DDT, ktorý pomôže vniesť poriadok do tohoto Babylonu. Každý bude musieť nosiť povinne označenie pôvodu, aby sa zamedzilo maskovanie jedného druhu Bratislavčanov za iný. Hovoria, že pravý Prešporák je chemicky natoľko rezistentný, že by mal DDT prežiť. upraviť Centrum Historické centrum Bratislavy, najnižšie budovy v meste. Centrum Bratislavy tvorí divoká vegetácia (prevažne tropické lesy), optické káble, kaviarne kaviár a ruiny bývalého mesta zničeného počas vojny s vtedajšou Maďarskou republikou rád, počas minulého storočia. Žijú tu opice, levy, politici, prezident a ďalšie zvery. Existujú plány, že by sa táto oblasť mala znova zastavať, s výstavbou by sa malo začať čoskoro, asi za 76 rokov (bez neprechodných rokov). Okrem toho je Bratislava známa ľudmi ktorí v nej prebývajú. Väčšinou sú to ľudia, ktorí o sebe prehlasujú akí sú Bratislavčania a ostatní ľud slovenska nestojí za nič. V stratke- trapoši. upraviť Doprava Dopravu zabezpečuje Dopravný podnik mesta Bratislava, ktorý prevádzkuje aj druhú najväčšiu podzemnú rýchlodráhu na svete (Metro Bratislava), ktorá je tvorená 115 linkami o celkovej dĺžke 57 tisíc km. Premávajú tu súpravy vyrobené v ZŤS Dubnica nad Váhom, ktoré sú z ekonomických dôvodov doplnené náhradnými konskými záprahmi. ( Od roku 1935 sa používajú ekologickejšie, sibírske koníky s výkonom 0,54W) Železničná hlavná stanica je vstupnou bránou do mesta. Slúži zároveň ako nákupné centrum, kde si môžete nakúpiť nedostatkový tovar, ktorý sa nedá zohnať v Poluse alebo v Auparku, napríklad lacné voňavky, trojdňovú bagetu, kávu z automatu, cigarety, marihuanu, železničiara. Ak na stanici čakáte dlhšie ako chvíľu, lacnú voňavku si určite kúpite, pretože nechcete skapať od smradu pri čakaní. Na Hlavnej stanici sa tiež nachádza výčap otvorený od 5.00, plný údesných sociek. Bratislava má aj letisko, Letisko M.R. Štefánika, ktoré je napodiv (podľa názvu by to nikto neuhádol) pomenované po známom Slovákovi Milanovi Rastislavovi Štefánikovi. Bohužiaľ sem však nikto nechodí, viac ľudí lieta do Piešťan a na predmestia Blavy - Budapešť-Ferihéď a Viedeň-Schwechat. Nové Slovenské národné divadlo, ktorého výstavba sa po 13 dekadach chýli k zmluve o povoleni vystavby, v pozadí dominanta, komín Augustín, ktorý je zapísaný do UNESCO. upraviť Pamiatky Najnavštevovanejšími kultúrno-historickými pamiatkami sú nákupné centrá Polus, Aupark, supermoderné štvrte Euroveaaaa a Riverpark, svetoznáma krčma Kotrmelec, ktoré každý deň nájdu milióny turistov z širšieho sveta. Je tu možné stretnúť aj veľmi príjemných ľudí, predovšetkým inteligentné baby. Najväčšou architektonickou pamiatkou Bratislavy je 1200 m vysoký komín teplárne, ktorý je najvyššou stavbou mesta a je zapísaný do pamiatok interného bratislavského historického a kultúrneho dedičstva BA UNESCO. Tvorí významnú zložku panorámy mesta a celej zeme.Najkrajší pohľad na Bratislavu sa naskytne v spätnom zrkadle. Bratislava je navštevovaná vesmírnymi ľuďmi. upraviť Šport Bratislava sa uchádzala o usporiadanie majstrovstiev sveta v hokeji roku 2011 a napodiv vyhrala nad iránskou a tureckou konkurenciou. Arabom sa to ale nepáčilo a teroristické útoky na Svetové obchodné centrum II z 11. 9. 2011 mali plány zmeniť. Mesto i celá Európa sa ocitli vo veľkej ekonomickej kríze. Tu zasiahla firma Raptor c.c.s.c., ktorá si šampionát zobrala pod patronát, a rozhodla, že akcia sa predsa len bude konať, aj keď radnica zabudla postaviť novú multifunkčnú halu, ktorá mala byť kópiou najmodernejšej haly v Mongolsku. Raptor rýchlo začal práce na hale, a tak vyzerá, že šampionát tu predsa len bude. upraviť Športové kluby v meste ŠK Lóvan Jeruzalem - alternatívny názov ŠK Slovák Bratislava. Klub je pod patronátom jedného z najväčších závodov v našej socialistickej vlasti - CHZJŠ (Chrapúnske závody Jurka Širokého), a miestneho organizovaného zločinu. Inak židovský klub si na počesť domoviny (Izrael)) zakladateľov zvolil za farby bielu a modrú. V súčasnosti majitelia klubu pracujú na doplnení názvu klubu o výraz 11m, čo petičným hlasom podprili aj hráči Branislav Hodsaozem a Janíčko Kozička. FC 11m Petržalka - archaický názov Artmedia Bratislava, majster futbalovej župy Slovenského impéria, (náhodný) účastník Ligy majstrov. AŠK Internacionál Slovenská nafta ZŤS Bratislava - skrátene len Inter; bezpochyby najslávnejší prešpurský mančaft s najpočetnejšou fanúšikovskou základňou a najmodernejším štadiónom na Slovensku - Pasienkami. Tieto boli v minulosti dejiskom viacerých významných podujatí, napr.: 1. koncert svetoznámeho homosexuálneho speváka Juraja Micheľa (vlastným menom George Michael), 2. finále majstrovstiev sveta furmanov, 3. finále Maďarského pohára vo futbale upraviť Kultúra V Bratislave sídlia všetky kultúrne inštitúcie Slovenska, to znamená všetky inštitúcie, ktorých názov znie Slovenské národné čosi, napr. Slovenská národná galéria, Slovenské národné múzeum, Slovenské národné teátro... Bratislava je v celom svete preslávená kvalitným vínom, z červených hláv je to hlavne Frankovka modrá, Cabernet Sauvignon, z bielych je to Rulandské šedé, Oliver Iršai a Chardonnay a von Karayan, ktoré sa ale už pestujú v Číne, Čile a Ekvádore a cestou sa doplní iba etiketa. V Prešporku tiež nájdete malé kluby, do ktorých ale neradno zapadnúť, žijú tam trpaslíci, čo do vás nalejú miestne pálené a predajú vás mimozemskej inteligencii D9. Bratislavoizmus - je to typická kultúra Bratislavy podobná mentálnej retardácii. Už niekoľko rokov sa v Bratislave koná spoločná davová psychóza maskovaná ako oslavy Silvestra v uliciach a na námestiach Starého mesta Bratislavy, a to pod heslom Byť Bratislavčanmi nás baví. Tieto bujaré, rozpustilé a ničím neodôvodniteľné roztopašné oslavy sú už dlho tŕňom v oku ne-Bratislavčanov, ktorí by ten silvestrovský slogan najradšej zmenili na Biť Bratislavčanov nás baví a podľa toho by sa radi aj správali... Magistrát mesta Bratislavy, reprezentačná budova na nábreží Dunaia. upraviť Hudba Bratislavčania (tí degenerovaní, ktorí v poslednej dobe sú drvivou väčšinou) milujú hip-hop. Inak je Bratislava miestom, kde skoro každý počúva niečo iné, hudobné skupiny tu rašia ako huby po daždi, hudobné skupiny z malých miest sem prichádzajú za slávou a bohatstvom. TOP 10 (podľa víkendových hitparád v televíziách): Cigánsky problém (top1 už po celé storočia) H16 DJ WéCé Kontrafakt Druhá Strana Epická mafia Drvivá Menšina Čistychuj Ľudová únia zadunajských asociálov - LÚZA Názov Projektu
Taktiež známy ako: Vyhodňare, Aziati, Orientálci, Cipáni (pejoratívne) kokoti vyjebaní (veľmi pejoratívne) Východniari sú nerómski obyvatelia východného Slovenska. Od Rómov sa líšia svetlejšou pokožkou a neochotou cestovať ďalej ako do Bratislavy. Rôzne kmene Východniarov žijú v hladových dolinách odkiaľ vyrážajú za potravou na týždňovky do Bratislavy a v piatok sa húfne vracajú do hladových dolín. O pôvode Východniarov sa dodnes vedú vedecké polemiky. Najpravdepodobnejšia teória hovorí o tom, že sú to potomkovia Tatárov (Mongolov) ktorí vpadli na Slovensko v roku 1241 a počas nasledujúcich dvoch rokov čulej interkulturálnej výmeny (latinsky gangbang) došlo k vzniku Východniarskeho etnika. Počas nasledujúcich storočí došlo k premiešaniu so slovenskou krvou a niektoré tatárske rysy - ako napríklad šikmé oči, srsť na chrbte a krátky svalnatý chvost - ustúpili. Fyzická podoba dnešného Východniara sa ustálila niekedy okolo roku 1790 a dnešní Východniari sú na nerozoznanie od bežných Slovákov. Teóriu o tatárskom pôvode Východniarov podporuje aj ich reč, tzv. hutorenie, ktoré je absolútne nezrozumiteľné pre Slovákov. Koristnícke pudy po svojich tatárskych predkoch však vo východniaroch pretrvali. Východniari dodnes húfne vyrážajú z hladových dolín za potravou do Bratislavy a v piatok sa vracajú do svojho prirodzeného biotopu aby oslávili korisť. Oslavy východniarov bývajú mimoriadne bujaré sprevádzané pitím domáceho alkoholu a zvracaním do vzduchu, ktorým nahrádzajú predtým mimoriadne populárnu streľbu do vzduchu. Streľba do vzduchu bola oficiálne zakázaná po roku 1945, pretože jedna takáto bujará oslava sprevádzaná streľbou odštartovala tragické udalosti neskôr označené ako Slovenské národné povstanie. Odborníkom z Orientologického ústavu SAV sa podarilo zostaviť modus operandi východniarskeho nájazdníka: Nedeľa popoludní. Východniar opúšťa rodnú hladovú dolinu a vydáva sa na cestu do Bratislavy. Najčastejšie používa vlak, resp. osobné auto. Po príchode do Bratislavy v neskorých večerných hodinách sa utiahne do bytu, ktorý obýva s ďalšími Východniarmi - sú zaznamenané i prípady kde jednu garzónku obýva 8 Východniarov. V byte konzumuje alkohol a zvracia. Pondelok až štvrtok. Ráno ide do práce a zotrváva v nej do neskorých nočných hodín, lebo nemá kam ísť. Po opustení pracoviska konzumuje alkohol a zvracia. V piatok východniar ide síce do práce, no pripravuje sa na cestu domov - chce mať všetko hotové čím skôr a tak strpčuje život okoliu. Večer vyráža domov. Konzumuje alkohol a zvracia. Čo sa deje počas víkendu nevieme. Nikto z orientológov si netrúfol vydať sa do neprebádaných končín Slovenska. Z ich modus operandi je možné popísať viacero spôsobov akými škodia v Bratislave. 1) Zvyšujú ceny nehnuteľností - 8 Východniarov dokáže zaplatiť za trtkumbál oveľa viac ako homo sapiens sapiens 2) Znižujú cenu práce - Východniar je ochotní pracovať za menej, pretože si nič v Bratislave nekupuje. 3) Nemajú radi Bratislavu - východniari počúvajú na primitívne populistické heslá Ficovej junty a volia ho. 4) Svojimi zvratkami znečisťujú mesto - v nedávnom prieskume sa umiestnili na špičke rebríčka znečisťovateľov, hneď pred holubmi a Angličanmi. Zaujímavé je i sociálne správanie Východniarov. Keď sa nachádzajú v Bratislave, tak sa podvedome grupujú a držia pokope. Tento pud pravdepodobne pretrváva ešte z dôb, keď telesná blízkosť zabezpečovala dostatok tepla na prežitie všetkých členov kmeňa. Ďalším typickým spoločným rysom je neustále nadávanie na mesto, ktoré ich živí.
Dežo a Károľ sú dvaja cigáni - žobraci zo Slovenska. Pracujú v Londýne na odlišných uliciach. Dežo donáša domov denne 2 - 3 libry a Károľ oproti nemu donáša žene každý deň kufor plný 10 librových bankoviek. Jeden deň sa pýta Dežo Károľa "Ako to, že robím rovnako usilovne, ako ty, a zarobím tak málo?" Odpovie Károľ "Ukáž mi, čo máš napísané na tvojej tabulke?" Dežo ukazuje: "Nemám prácu, mám ženu a šest detí, nemáme čo jest, pomožte nám " Toto tam máš napísané? Nečuduj sa, že tak málo dostávaš!" Pýta sa Dežo: "Tak čo tam máš ty napísané? Károľ ukazuje:"Uz mi chyba len 10 libier, aby som sa mohol vrátit na Slovensko."
Chytí rybář zlatou rybku, a ta mu slíbí za svobodu splnění jednoho přání Rybář: Chci žít věčně. Rybka: Bohužel, toto je jediné přání které Ti splnit nemohu. Přej si cokoliv jiného. Rybář: Dobře, tak chci umřít až v Česku přestanou politici krást. Rybka: Ty hajzle jeden vychcanej
Včera na tiskové konferenci představil Calvin Rickson, inženýr a výzkumník z Oxfordské university, jeho nejnovější vynález. Calvin navrhl podprsenku, která zamezuje, aby se ženská prsa houpala ze strany na stranu nebo nahoru a dolu a dokonce zamezí, aby byly bradavky vidět skrz blůzu, když se ochladí. Po tiskové konferenci ho přítomní muži pozvali na dvůr a rozbili mu držku.
paní učiteľka dá Jankovi domácu úlohu: -Janko čo by si urobil keby si mal muchu v tanieri? -Čo by si urobil keby tvoj ocko spadol do jamy? -Čo by si urobil keby ste mali na záchode taramtulu? -Čo by si urobil keby k vám na návštevu prišiel pán riaditeľ? Janko príde domov a opýta sa mamky: -Čo by si robila keby si mala v tanieri muchu? -Vzala lyžičku a vytiahla ju. -Čo by si robila keby ocko spadol do jamy? -Vzala lano a vytiahla ho. -Čo by si robila keby sme mali na záchode taramtulu? -Vzala papuču a prišlapla ju. -Čo by si robila keby k nám na návštevu prišiel pán riaditeľ? -Otvorila dvere a privítala ho. Janko príde do školy a paní učiteľka ho vyvolá. -Čo by si robil keby si mal v tanieri muchu? -Zobral lano a vytiahol ju. -Čo by si robil keby ti ocko spadol do jamy? -Zobral lyžičku a vytiahol ju. -Čo by si robil keby ste na záchode mali taramtulu? -Otvoril dvere a privítal ju. -Čo by si robil keby k vám na návštevu prišiel pán riaditeľ? -Vzal papuču a prišlapol ju.